Ve Vojvodině žije největší slovenská komunita mimo území Slovenska. Už více než 270 let si zde Slováci zachovávají jazyk, zvyky a víru.
Slováci přišli do dnešní Vojvodiny v 18. století během velké kolonizace za vlády Marie Terezie. Hledali novou půdu a náboženskou svobodu. Usadili se hlavně v oblasti Báčky a Banátu.
Dnes tvoří Slováci druhou nejpočetnější národnostní menšinu ve Vojvodině. Žije zde přes 50 000 Slováků. Největší centra jsou Báčský Petrovec, Kysáč, Pivnice, Hložany a Kovačica.
Typické pro slovenskou enklávu je zachování evangelického vyznání, slovenských škol, ochotnického divadla a tradičního kroje. Jediné slovenské nakladatelství mimo SR, Kultúra, sídlí právě v Petrovci.
Ulice v Báčském Petrovci
Slovenská Vojvodina je důkazem, že se dá žít „na dva domovy" a přitom neztratit kořeny.
Báčský Petrovec je neoficiálním hlavním městem Slováků ve Vojvodině. Proslulý je nejen kulturou, ale hlavně výbornou Petrovickou klobásou a každoročním „Klobása festem".
Báčský Petrovec, srbsky Bački Petrovac, založili Slováci v roce 1745. Dnes zde Slováci tvoří přes 80 % obyvatel. Sídlí zde Národnostní rada slovenské národnostní menšiny a Matice slovenská. Najdete tu také jediné slovenské gymnázium mimo území Slovenska.
Symbolem města je Petrovická klobása. Je to uzená klobása z vepřového a hovězího masa s paprikou, s recepturou předávanou z generace na generaci. V roce 2020 získala chráněné zeměpisné označení.
Vzhledem k výjimečným charakteristikám, specifickému výrobnímu postupu a zeměpisné poloze Báčského Petrovce, včetně místních klimatických podmínek ovlivňujících proces sušení a fermentace, se výrobci rozhodli chránit petrovský kulen (Petrovskou klobásu) zeměpisným označením původu.
Petrovská klobása (Petrovska klobasa) je uvedena mezi příklady srbských produktů, které díky registraci získaly formální ochranu na národní úrovni, vedle výrobků jako Ariljská malina nebo Sremský kulen.
Každý rok začátkem února se zde koná „Klobása fest". Třídenní festival přiláká desítky tisíc lidí. Soutěží se o nejlepší klobásu, hraje se muzika a podávají se tradiční jídla. Je to největší gastronomická akce ve Vojvodině a velká oslava slovenské chuti.
Dunaj dělí Nový Sad na dvě části a dává mu život. Kousek od města se na něj napojuje obrovský zavlažovací systém, který změnil celou Vojvodinu.
Nový Sad leží na březích Dunaje, druhé nejdelší řeky v Evropě. Dunaj je zde široký přes 600 metrů a spojuje město s Petrovaradínskou pevností známým Mostem svobody. Řeka je centrem života – od pláže Štrand až po restaurace na lodích.
Dunaj je pro Vojvodinu klíčový i díky kanálu Dunaj – Tisa – Dunaj, zkráceně DTD. Je to síť kanálů dlouhá přes 1200 km. Staví se od roku 1947 a jeho účel je trojí: zavlažování zemědělské půdy, odvodnění a lodní doprava.
Kanál propojuje Dunaj s řekou Tisou a zpět s Dunajem. Díky němu se z Vojvodiny stala „sýpka Srbska". Podél kanálů dnes vedou cyklostezky a jsou oblíbeným místem na rybaření a víkendové chaty.
Pište prosím na Telegram nebo Viber. Volání do Srbska je drahé.
Upozornění: Janko je místní patriot, majitel hospody MLADOSŤ a náš kamarád. Ne realiťák.
Takže když odpoví za 3 dny, odpoví za 3 dny.
Přejeme krásný pobyt ve Vojvodině!